Personal

Personal description

Měsíc jí svítí do tváře,
leží si jen tak v trávě.
Má smutné oči bez záře,
myslí na smrt. Vítězí právě!

Hvězdy na nebi jí připomínají chyby,
udělala jich nesčetně mnoho.
Neví, co by bylo, kdyby....
Ani mít se ráda jí nepomohlo.

S žiletkou v ruce,
v myšlenkách zmatek,
v očích hořké slzy,
chce odejít...už brzy.

Milovala Tě!
Chtěla Tě mít jen blízko sebe!
Nenáviděla Tě!
Proto teď na Tebe hledí z nebe!____________________________________________________________

Smrt je jako soumrak. O soumraku celý den víte, ale stejně jste zaskočeni, když přijde. A vzpomenete si na spoustu věcí, co jste nestihli udělat, ale už to nestihnete nikdy.
____________________________________________________________

ŽÁDNÝ ČLOVĚK NENÍ TAK CHUDÝ, ABY NEMOHL DAROVAT ÚSMĚV...

____________________________________________________________

Našla jsem tady pár přátel a těm děkuji, když si udělají i na mě čas A musím říct že těch správných tady je opravdu málo.ale i tak za ně děkuji .. ti co nechápou, je to váš problém, ne můj sex přes webku ode mě neočekávejte a kdo je zvědavý, tak není problém se zeptat jinak nekoušu,, a kdo se bojí, nesmí do lesa
____________________________________________________________

Nesuď podle zevnějšku. Poznej člověka, jeho city, povahu, názory a činy a teprve poté ho můžeš soudit..
____________________________________________________________

Nejsem hračka, aby tu ze mě někdo dělal něco , co nejsem .. a taky nebudu dělat to , co chcete vy..
____________________________________________________________

Obcházím okolo lidé tu truchlí,

Vidím jen na tváři výrazy smutný.

Pro koho pláčou, toť otázka správná,

odpovědi se mi nedostává.

Vidím zde rodiče, kamarády a příbuzné,

Připadá mi to velmi nemožné.

Mluvím k nim, ale stojí dál,

Nehnutě, mlčky opodál.

Pomalu zase jdu dál,

Když….

Jaké překvapení ale čeká mě,

když vidím jak radost opadne.

Jejich oči se zalijí slzami,

vypadám snad jako nějaká neznámá?

Proč nikdo si mě nevšímá a všichni brečí,

křičím a ústa přemítám v křeči.

Pak najdu zdroj toho smutku.

RAKEV!

Otevřeným víkem nahlédnu v ni,

co spatřím mě ohromí.

Jsem to já kdo v bedně tam leží,

bledá jsem a poznávám se stěží.

Pak pohlednu na své předloktí,

kde jizvy zdobí zápěstí.

Tak jsem to udělala,

teď už si vzpomínám.

Jak jsem si ostřím,

žíly přeřízla.

U rakve dopisů leží pár,

jenž jsem krví podepsala.

Nejde to vrátit i kdybych chtěla,

je čas abych odešla.

Na rameni cítím ledovou ruku,

otočím se a spatřím kuklu.

Podívám se blíž a vím,

že už se Smrtí odcházím.

Vede mě pryč a ukápne slza,

není nikoho kdo tady se dívá.

Je moje, nechci odejít,

I když vím, že čas nezastavím.

Už mě odvádí a já pokojně jdu,

pak jen jednou se ohlednu.

Spatřím tvář toho kterého jsem milovala,

Teď už je pozdě…je KONEC!!!!


____________________________________________________________

http://www.youtube.com/watch?v=i5SUSmedMm8&feature=player_embedded

____________________________________________________________E